Volební průzkumy 2025: preference, modely a šance stran

Analýza důvodů volby a volebního chování

Průzkumy už dávno nejsou jen o číslech. Hodně napoví i to, proč lidé danou stranu volí. U části voličů jde o volbu z přesvědčení, jiní berou hlasování spíš jako výběr menšího zla.

• Největší pozitivní motivaci vykazují nové subjekty, jako například hnutí Stačilo! nebo Motoristé. Jejich podporovatelé často tvrdí, že volí z vnitřního přesvědčení a chtějí změnu.
  
  
• Tradiční hráči, například ANO nebo koalice SPOLU, mají také pevné jádro věrných voličů, ale u části příznivců převažuje spíš odpor k soupeřům než nadšení pro vlastní program.
  
  
• Výrazné přesuny se odehrávají mezi koalicemi. Část voličů, kteří dříve podporovali SPOLU, dnes zvažuje hlas pro STAN nebo zůstává nerozhodnutá.

Pro sázkaře i analytiky je důležité sledovat nejen procenta v modelech, ale i míru odhodlání voličů přijít k urnám. Silné jádro může straně zajistit stabilitu, zatímco „měkká“ podpora snadno odpadne.

Pokud vás kromě samotných průzkumů zajímá i kompletní přehled o termínu, kandidátech a kurzech, podívejte se na náš hlavní článek Volby 2025: Termín, kandidáti, průzkumy a sázky.

Metodika a interpretace volebních průzkumů

Volební průzkumy a modely mají svá specifika. Nejspíš nejsou cíleny na přesnou predikci výsledků, ale na zmapování současných nálad. Jak upozorňuje CVVM: „volební model měří aktuální stav a nepředpovídá budoucnost“, funguje spíš jako teploměr společnosti k danému okamžiku. Podle CVVM by se však výsledky modelů měly s blížícími se volbami za normálních okolností postupně přibližovat konečnému výsledku.

• Vzorek: Sběr dat v Česku běžně probíhá na ~1000 odpovědích s kvótovým výběrem respondentů (pohlaví, věk, vzdělání, region atd.). Pečlivě zvolený reprezentativní vzorek (řádově tisíc osob) dokáže dobře reflektovat názory celé populace.
  
  
• Statistická chyba: Výzkumy uvádějí chybovost ±2–3 p.b. u hlavních stran. Např. pokud je podpora strany 25 % s chybou ±3 p.b., skutečný zisk je s 95% pravděpodobností mezi 22–28 %. Malé strany kolem 5 % mohou bez úhony pohybovat v intervalu ±1 p.b. Vždy je proto důležité neklást nadměrný důraz na desetiny procent a zejména hodnotit průběžné trendy.
  
  
• Interpretace: Průzkumy by měly ukazovat spíše vývoj podpory než jednorázový „přesný“ výsledek. Jak shrnuje IH21: více než jednotlivé body preferencí prozradí, pokud výsledky dané strany dlouhodobě roste či klesá. Agentury také upozorňují na další ukazatele, jako je volební potenciál (všichni, kdo uvažují o volbě dané strany) nebo pevné volební jádro, ale ty závisí na metodice konkrétního modelu.

Pro sázkaře i politické komentátory je proto klíčové sledovat volební modely 2025 v delším horizontu. I malý posun v preferencích může být signálem, že se chystá větší změna nálady ve společnosti.

Bookmakeři přizpůsobují kurzy podle aktuálních modelů. Kdo chce vidět konkrétní nabídku a strategie, najde je v článku Sázky na volby 2025: Kde a jak vsadit?

Nové strany a jejich šance ve volebních průzkumech 2025

Vedle tradičních hráčů se letos mluví i o nových stranách a hnutích, jejich šance na vstup do sněmovny a zájem veřejnosti o nové subjekt, které by mohly zamíchat kartami.

• Stačilo! Levicová koalice vedená Kateřinou Konečnou cílí na voliče, kteří se cítí zklamaní z absence silné levice v minulém období. V průzkumech se pohybuje těsně pod pětiprocentní hranicí, což ji dělá atraktivní i pro sázkaře, kteří rádi riskují.
  
  
• Motoristé sobě. Strana staví na odporu k zeleným politikám EU a získává body u lidí frustrovaných z dopravních omezení a ekologických regulací. Její preference zatím kolísají kolem 2–3 %, ale u menších stran se často čeká na „moment překvapení“.
  
  
• Menší regionální uskupení. Každé volby přinesou nová jména, která cílí na lokální voliče. Šance na celostátní úspěch jsou malé, ale u jednotlivých krajů mohou ovlivnit výsledky a sebrat hlasy větším stranám.

Z hlediska volebních modelů 2025 je pro nové strany klíčová hranice 5 %. Ta rozhoduje o vstupu do Sněmovny. Pokud průzkumy ukazují 4–6 %, může i malý posun těsně před volbami znamenat obrovský rozdíl: buď poslanecké lavice, nebo úplný propad.

Proto se na menší strany často vypisují speciální sázky. Například zda překročí pětiprocentní hranici, kolik mandátů získají, nebo jestli se stanou součástí povolební koalice.

Vývoj preferencí stran ve volebních průzkumech 2025 podle agentur Ipsos, Kantar a STEM. ANO vede, SPOLU se drží kolem 20 %, o třetí místo soupeří SPD a STAN, menší strany balancují na hranici vstupu do Sněmovny.

Trendy a vývoj podpory stran ve volebních průzkumech 2025

Dlouhodobým lídrem průzkumů zůstává hnutí ANO, které si drží kolem třiceti procent. V posledních měsících ale mírně oslabuje a poprvé se v některých modelech propadlo i pod tuto hranici. Na oslabení ANO částečně vydělávají další opoziční subjekty, zejména SPD, které v poslední době mírně posiluje.

Podle aktuálních modelů se ANO pohybuje kolem 32–33 %, zatímco koalice SPOLU stagnuje na úrovni 19–20 %. STAN roste k 12–13 % a SPD i Piráti se pohybují v rozmezí 9–11 %.

Do Sněmovny by se tak aktuálně dostalo sedm subjektů: ANO, SPOLU, STAN, SPD, Piráti, Motoristé sobě a levicová koalice Stačilo!

Výrazné jsou také přesuny voličů: část někdejších podporovatelů SPOLU odchází ke STAN a k ANO. Bývalí voliči ČSSD se rozdělují mezi ANO a Stačilo!, přičemž značná část zůstává neaktivní. Naopak mobilizace dřívějších nevoličů hraje do karet hlavně ANO a částečně i STAN.

Celkově to znamená, že vývoj preferencí 2025 ukazuje stále silnou dominanci ANO, stabilní pozici SPOLU, pozvolný růst STAN a relativně pevné jádro SPD a Pirátů. Malé strany kolem pěti procent zůstávají otazníkem a mohou rozhodnout o povolebních kombinacích.

Výsledky volebních průzkumů a modelů

Podle zářijového modelu STEM vede ANO s 28 % a následuje koalice SPOLU (21 %), SPD (13,8 %), STAN (12,2 %), Piráti (9,8 %), Motoristé sobě (5,6 %) a Stačilo! (5,5 %). V tabulce níže jsou shrnuty preference hlavních stran podle vybraných agentur:

*Tato tabulka ukazuje preference podle průzkumů Ipsos, Kantar a STEM. Ve všech modelech je ANO zřetelným lídrem; do Sněmovny se dostávají většinou tyto a další strany přes 5 % hranici.

Účast ve volbách a volební mobilizace

Výsledek voleb 2025 bude hodně záležet na volební účasti. V roce 2021 přišlo k urnám 65,4 % voličů, což byla jedna z nejvyšších hodnot v historii ČR. Předběžné odhady pro rok 2025 mluví o podobné úrovni kolem 60–65 %. Některé modely odhadují účast lehce pod čísly z roku 2021, jiné počítají s tím, že mobilizační kampaně ji mohou vyšvihnout výš.

Průzkumy ukazují, že až osm z deseti lidí deklaruje ochotu jít volit, ale reálná čísla bývají vždy nižší. Rozhodující je, zda se podaří oslovit váhavé a dřívější nevoliče. Ti hrají klíčovou roli hlavně pro ANO a STAN, které z jejich mobilizace těží nejvíc.

Pokud by se podařilo zapojit větší část neaktivních voličů, mohla by se účast přehoupnout přes 65 %. A právě to by mohlo zamíchat rozložením mandátů – zejména pro menší strany oscilující kolem pětiprocentní hranice.

Průzkumy dávají dobrý obrázek o náladě ve společnosti, ale volební noc může přinést překvapení. Pokud chcete vědět, jak se tyto šance promítají do kurzů a sázek, doporučujeme článek Sázky na volby 2025. A celkový přehled najdete v sekci Volby 2025.