UEFA koeficient 2025/2026 – Aktuální stav a vývoj českých klubů

Bodování v evropských soutěžích a UEFA koeficient 2025/2026

Bodování v evropských soutěžích přímo ovlivňuje UEFA koeficient 2025/2026. Za každý zápas v Lize mistrů, Evropské lize či Konferenční lize získávají kluby body do národního koeficientu podle výsledku. Od ligové fáze platí, že za výhru jsou 2 body a za remízu 1 bod. V kvalifikačních předkolech je zisk poloviční: výhra v předkole má hodnotu 1 bodu a remíza 0,5 bodu. Porážka žádné body nepřináší (výjimkou je jen garantované minimum bodů pro některé případy, viz dále bonusy).

Tyto body sbírá každý klub samostatně za své výsledky. Například pokud Sparta vyhraje zápas v základní skupině Konferenční ligy, získá pro český koeficient 2 body, pokud Slavia remizuje v Evropské lize, připíše 1 bod, atd. Systém bodování je sice matematika, ale ve výsledku každé vítězství a remíza českých klubů přibližuje Česko k lepšímu UEFA koeficientu.

Teď už víte, jakým způsobem jsou udělovány body za výsledky v Lize mistrů, Evropské lize a Konferenční lize UEFA. ⚽

Bonusové body a zvláštní případy v boji o koeficient

Kromě bodů za jednotlivé zápasy existují bonusové body, které mohou kluby a asociace získat za zvláštní úspěchy. Tyto bonusy výrazně ovlivňují UEFA koeficient 2025/2026, protože přidávají významné body navíc. Například za postup do hlavní fáze Ligy mistrů obdrží klub bonus 6 bodů – to znamená, že český mistr má už jen za samotný vstup do skupiny Champions League přiděleno 6 bodů (což se následně započítá do národního koeficientu).

Dále se bonusové body udělují za umístění v ligové (skupinové) fázi soutěží: vítězové skupin dostávají extra body navíc (v Lize mistrů dokonce 12 bodů, v Evropské lize 6 bodů a v Konferenční lize 4 body za 1. místo po “ligové fázi”). Bonusy se také přičítají za postup do vyřazovacích kol. Například účast v osmifinále, čtvrtfinále, semifinále či finále evropské soutěže je oceněna dalším bonusem.

V Lize mistrů je každý postup do další fáze hodnocen 1,5 bodem, v Evropské lize 1 bodem a v Konferenční lize 0,5 bodem. Tyto bonusové body jsou jakousi odměnou za výjimečné výkony. Třeba když se českému týmu podaří probojovat až do čtvrtfinále, přidá tím do koeficientu bonusy navíc nad rámec bodů za jednotlivé zápasy.

Ještě doplníme, že pokud tým nezíská v základní skupině ani bod, v některých případech mu UEFA přizná garantované minimum (např. účastníkům Ligy mistrů náleží minimálně 4 body do koeficientu za účast), takže nikdo neodejde s prázdnou. Bonusové bodování je tedy zvláštní kapitola, která může zamíchat pořadím v koeficientu.

České kluby už dokázaly získat bonusy třeba za postup Slavie do čtvrtfinále Evropské ligy nebo za účast Plzně v jarní fázi pohárů.

Výpočet koeficientu UEFA (národního i klubového)

Jak se tedy UEFA koeficient konkrétně počítá? Každá země má národní koeficient, který se počítá z výkonů všech jejích klubů v evropských soutěžích. V dané sezóně se sečtou všechny body, které získaly kluby dané země (za výhry, remízy i bonusy), a vydělí se počtem klubů, které tu zemi do pohárů reprezentovaly. Tím získáme hodnotu koeficientu za jednu sezónu.

Například v sezóně 2024/25 poslala ČR do Evropy 5 týmů, takže každý bodový zisk se dělil pěti – jedna výhra v základní fázi tak pro Česko znamenala 0,4 bodu do koeficientu. 💡

Národní koeficient 2025/2026 pak představuje součet bodů za pět posledních sezón. Vedle toho existuje také klubový koeficient jednotlivých týmů. Ten se počítá podobně, ale z pohledu klubu – za posledních pět sezon (případně zahrnuje i historické úspěchy a finanční kritéria až do 10 let dozadu v novém systému) sbírá tým body za své výsledky. Klubový koeficient rozhoduje o nasazení týmu při losování a o tom, z jakého koše bude v soutěži hrát.

Pro příklad: Slavia Praha má z českých klubů nejvyšší klubový koeficient díky svým opakovaným účastem ve skupinách a postupu do čtvrtfinále Evropské ligy v minulosti. Národní a klubový koeficient spolu souvisí (výhry Slavie pomáhají českému národnímu koeficientu, zatímco Slavii přinesou body do jejího klubového koeficientu), ale každé číslo slouží trochu jinému účelu.

Referenční období pro hodnocení (5 let)

UEFA koeficient se hodnotí vždy za pětileté referenční období. To znamená, že v žebříčku pro sezónu 2025/2026 se sčítají koeficientové body získané v sezónách 2020/21, 2021/22, 2022/23, 2023/24 a 2024/25.

Každou sezónu se žebříček aktualizuje. Po skončení ročníku se přičte nově získaný bodový zisk a zároveň vypadne nejstarší sezóna z pětiletého období. Toto rotující pětileté okno zajišťuje, že pořadí odráží relativně aktuální výkonnost týmů (ne jen historické úspěchy dávno minulé). Pro české kluby to znamená, že musí bodovat pravidelně. Staré úspěchy (např. skvělá sezóna 2018/19) totiž postupně expirují a je třeba je nahrazovat novými body, jinak koeficient klesne.

Referenční období tedy zajišťuje, že žebříček je dynamický: každá sezóna dává šanci se posunout výš, ale zároveň hrozí pád, pokud body nepřibydou a naopak se staré smažou.

Pravidla při rovnosti bodů v UEFA koeficientu

Může nastat situace, že dvě země budou mít na desetinné místo stejný koeficient. Jak se určí pořadí?

Pojďme se podívat na kloub principům a pravidlům, která určují pořadí v případě, že mají týmy nebo asociace stejný počet bodů v koeficientu. 👇

UEFA má jasné pravidlo při rovnosti bodů: rozhoduje výkon v poslední sezóně z daného pětiletého období. To znamená, že se podívá, kolik bodů získaly země v nejčerstvější sezóně (např. 2024/25). Ta země, která v ní nasbírala více bodů, se umístí před druhou. Pokud by náhodou i poslední sezóna byla shodná, přechází se na srovnání předposlední sezóny, a tak dále.

Tímto se zajistí, že aktuálnější výsledky mají přednost. Pro český koeficient 2025/2026 to konkrétně znamenalo výhodu v boji s Tureckem. Před sezónou 2025/26 mělo Česko i Turecko téměř stejné skóre, ale díky tomu, že v ročníku 2024/25 nasbíraly české kluby o něco více bodů než ty turecké, patří Česku vyšší příčka.

Ve zkratce: při rovnosti celkového koeficientu rozhodují poslední odehrané poháry.

Dopady koeficientu na účast v evropských pohárech 2025/2026

UEFA koeficient každé země určuje počet míst v Lize mistrů, Evropské lize a Konferenční lize pro nadcházející sezóny. Český koeficient 2025/2026 je toho důkazem: díky skvělým výsledkům z předchozích let poskočilo Česko v žebříčku národních koeficientů na 9. místo v Evropě. To se samozřejmě promítlo do počtu českých zástupců v pohárech. Pro sezónu 2025/26 tak Česko mohlo nasadit 5 týmů do evropských soutěží.

Konkrétně to znamená, že mistr ligy (Slavia Praha) jde přímo do ligové fáze Ligy mistrů, vicemistr (Viktoria Plzeň) začíná ve 2. předkole Ligy mistrů, další dva týmy (Baník Ostrava a Sigma Olomouc) dostaly možnost v kvalifikaci Evropské ligy a pátý tým (Sparta Praha) startuje ve 2. předkole Konferenční ligy. 🔥

Pro fanoušky je to skvělá zpráva, protože od července do podzimu jsou čeští zástupci vidět na evropské scéně prakticky neustále, rozprostřeni do všech tří soutěží (Champions League, Europa League, Conference League).

Podrobný rozpis zápasů českých klubů v Evropě 2025/26 (losy, program a výsledky) nabízí například tento přehled. ⚽

Vyšší koeficient tedy znamená nejen prestiž, ale i více míst v pohárech. Fanoušci mohou vidět více českých týmů v akci a kluby mají větší šanci na evropské úspěchy (a také na finanční bonusy z UEFA). Je dobré zmínit, že mezi 9. a 10. místem je rozdíl v tom, že od 10. příčky výše má mistr garantované místo v Lize mistrů, což Česko splňuje.

Navíc 9. místo oproti 10. přináší českým klubům ještě jednu výhodu: vicemistr má jistotu minimálně základní skupiny Evropské ligy (pokud neuspěje v kvalifikaci LM, “spadne” do EL místo do Konferenční ligy), a celkově tak tři české kluby mají zaručenou účast ve skupinové fázi některé z pohárových soutěží. Naopak 8. místo by už ČR nepřineslo výrazně více (jen by zůstaly stejné počty míst).

Dalším milníkem by bylo až 6. místo v žebříčku, které by garantovalo dvě přímo nasazená mužstva do Ligy mistrů a celkem 6 klubů v Evropě. To je ale při současném odstupu top zemí zatím vzdálené. Každopádně dopady koeficientu jsou zásadní: určují, kolik českých klubů si zahraje pohárovou Evropu a v jakých fázích soutěží začnou.

Aktuální stav českého koeficientu 2025/2026 v kontextu Evropy

Jak si tedy Česko aktuálně stojí v evropském porovnání? Současný UEFA koeficient 2025/2026 řadí Českou republiku na 10. místo v pořadí národních asociací s hodnotou 39,600 bodu. To je pořád skvělá vizitka. Jsme stále v elitní desítce, ale tentokrát těsně za Tureckem (9. místo, 42,800 bodu) a výrazněji za Belgií (8. místo, 52,750 bodu).

Za námi jsou Řecko (11. místo, 36,212 bodu) a Norsko (12. místo, 34,387 bodu), které ztrácejí několik bodů, takže máme slušný polštář, ale rozhodně není čas usnout na vavřínech. Neustálý boj o 9. místo s Tureckem je otevřený a každé vítězství českých klubů může znamenat posun.

Na čele žebříčku se nic nemění. Anglie má neuvěřitelných 94,839 bodu, za ní Itálie (84,374 bodu) a Španělsko (78,703 bodu). Tyto země dominují hlavně díky dlouhodobým úspěchům v Lize mistrů a Evropské lize.

Pro český fotbal je teď klíčové udržet se v top 10, protože to znamená solidní pohárové zastoupení (pět klubů v Evropě) a výhodnější nasazení v kvalifikacích. Další postup vzhůru by vyžadoval nejen stabilní výkony Slavie, Sparty a Plzně, ale i to, aby bodovali i další zástupci. Jedině tak se můžeme dotáhnout na Turecko, a možná časem i na Belgii.

Vývoj českých klubů a koeficientu: Cesta na 9. místo

Současný úspěch nevznikl přes noc. Vývoj českých klubů v UEFA koeficientu za poslední roky ukazuje zajímavý příběh vzestupu. Ještě před pár lety balancovalo Česko kolem 13.–15. místa v žebříčku. V sezóně 2018/19 bylo Česko na 13. příčce, o pár let později dokonce kleslo k 15. či 17. místu. To by znamenalo jen čtyři kluby v pohárech.

Zlom nastal s postupnými úspěchy našich klubů: 

• Slavia Praha se v roce 2019 probojovala do čtvrtfinále Evropské ligy a v roce 2021 a 2022 si zahrála čtvrtfinále Konferenční ligy, čímž přinesla do koeficientu významné body.
• Viktoria Plzeň zase několikrát hrála skupinu Ligy mistrů (například v ročníku 2022/23) a v sezoně 2023/24 dokonce postoupila do jarní fáze Evropské ligy (osmifinále), což přidalo další body.
• Sparta Praha se v posledních letech také začala pravidelně prosazovat – účastnila se skupin Evropské či Konferenční ligy.

Neméně důležité byly i příspěvky dalších týmů: Slovan Liberec, FK Jablonec, Baník Ostrava, Sigma Olomouc či Slovácko. I jejich dílčí úspěchy v předkolech a občasné účasti ve skupině Konferenční ligy se nasčítaly. 

Poslední dvě sezóny (2023/24 a 2024/25) byly mimořádně úspěšné: české kluby získaly v ročníku 23/24 přes 13,5 bodu a v ročníku 24/25 dalších 10,5. To katapultovalo Česko ze zadních pozic až na současné 9./10. místo.

Vývoj koeficientu odráží vzestupnou tendenci. České kluby nasbíraly zkušenosti, nebojí se silných soupeřů a pravidelně bodují. Fanoušci to vnímají a evropské zápasy českých týmů táhnou pozornost (stadiony jsou plné a sázkové kanceláře evidují nárůst zájmu sázejících při každém významném utkání). Do budoucna je cílem českých klubů si tuto výkonnost udržet. Bude potřeba dál sbírat body každý rok, aby se udržel pětiletý sumář na vysoké úrovni. Naopak další povedený rok může Česko upevnit v top 10 a třeba se přiblížit i osmému místu.

Každopádně cesta na 9. příčku ukazuje, že i menší fotbalová země může díky odhodlání a dobré koncepci klubů konkurovat silnějším.